Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití 3D ultrasonografie pro měření nuchální translucence
Širůčková, Anna ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce slouží k přehledu nejnovějších metod diagnostiky vrozených vývojových vad v prvním trimestru především Downova syndromu. Hlavním markerem pro stanovení rizika vývojových vad plodu je nuchální translucence, neboli šíjové projasnění. Cílem této práce je objasnit nejmodernější techniky 3D ultrazvuku využívané pro měření nuchální translucence. Nadace fetální medicíny stanovila přesné postupy, výcviky a kontroly měření, které je doporučeno dodržovat. V této práci se také zaměřuji na možné kontroly kvality v podobě kvantitativního a kvalitativního hodnocení. Součástí práce je studie, která posuzuje některé z představených technik. Hlavní myšlenka je směřována na přínos techniky nástroje Sono NT a Volume.
Optimalizovaná metodika umístění kaliperů pro ultrazvukové měření nuchální translucence
Kolářová, Dana ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na výzkum metod pro prvotrimestrální screening vrozených vývojových vad plodu. V literární rešerši jsou popsány ultrazvukové markery aneuploidie, algoritmus prvotrimestrálního screeningu a stručná charakteristika chromozomálních aberací diagnostikovatelných v I. trimestru těhotenství. Nuchální translucence je nejdůležitějším markerem aneuploidie v I. trimestru a práce se dále zabývá jejím měřením podle současně používané metodiky, která byla vytvořena Nadací fetální medicíny (FMF). Cílem je popsat limitace této metodiky a vysvětlit nepřesnosti, které vznikají v důsledku doporučení FMF. Největším nedostatkem této metodiky je vliv parametrů nastavovaných na ultrazvukovém přístroji před a během vlastního měření, proto je třeba vytvořit novou metodiku, která tímto nebude ovlivněna. Na základě znalosti vlivů jednotlivých parametrů je vytvořena nová metodika, která nezávisí na změně nastavení parametrů ultrazvuku. V závěru práce je provedena studie, která srovnává směrodatné odchylky výsledků měření podle obou metodik.
Markers for the prediction of preeclampsia and their relevance in the first trimester of pregnancy
Šedová, Lenka ; Kestlerová, Andrea (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Preeklampsie je komplexní syndrom, který se může objevit pouze u těhotných pacientek. Vyskytuje se asi ve 2 - 8 % těhotenství v celosvětovém měřítku. Preeklampsie je definována jako proteinurie spolu s novým výskytem hypertenze u jinak normotenzní pacientky. Nejhoršími důsledky preeklampsie jsou eklampsie spojená s tonickými a klonickými křečemi, a eventuálně koma. Mohou nastat i jiné komplikace jako plicní edém, CNS krvácení, anémie, hepatorenální selhání, oběhové selhání a další. Původ preeklampsie není znám stejně jako její příčina, současná zdravotnická péče se tedy soustředí pouze na klinické projevy onemocnění. Včasná predikce preeklampsie by umožnila adekvátní terapeutický zásah a snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví matky i plodu. V této studii jsou uvedeny nejdůležitější predikční markery preeklampsie a jejich výpovědní hodnota v prvním trimestru gravidity. Představen je také nejvhodnější prvotrimestrální screening s co nejlepší predikční hodnotou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Markers for the prediction of preeclampsia and their relevance in the first trimester of pregnancy
Šedová, Lenka ; Kestlerová, Andrea (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Preeklampsie je komplexní syndrom, který se může objevit pouze u těhotných pacientek. Vyskytuje se asi ve 2 - 8 % těhotenství v celosvětovém měřítku. Preeklampsie je definována jako proteinurie spolu s novým výskytem hypertenze u jinak normotenzní pacientky. Nejhoršími důsledky preeklampsie jsou eklampsie spojená s tonickými a klonickými křečemi, a eventuálně koma. Mohou nastat i jiné komplikace jako plicní edém, CNS krvácení, anémie, hepatorenální selhání, oběhové selhání a další. Původ preeklampsie není znám stejně jako její příčina, současná zdravotnická péče se tedy soustředí pouze na klinické projevy onemocnění. Včasná predikce preeklampsie by umožnila adekvátní terapeutický zásah a snížilo by se tak riziko ohrožení zdraví matky i plodu. V této studii jsou uvedeny nejdůležitější predikční markery preeklampsie a jejich výpovědní hodnota v prvním trimestru gravidity. Představen je také nejvhodnější prvotrimestrální screening s co nejlepší predikční hodnotou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Využití 3D ultrasonografie pro měření nuchální translucence
Širůčková, Anna ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce slouží k přehledu nejnovějších metod diagnostiky vrozených vývojových vad v prvním trimestru především Downova syndromu. Hlavním markerem pro stanovení rizika vývojových vad plodu je nuchální translucence, neboli šíjové projasnění. Cílem této práce je objasnit nejmodernější techniky 3D ultrazvuku využívané pro měření nuchální translucence. Nadace fetální medicíny stanovila přesné postupy, výcviky a kontroly měření, které je doporučeno dodržovat. V této práci se také zaměřuji na možné kontroly kvality v podobě kvantitativního a kvalitativního hodnocení. Součástí práce je studie, která posuzuje některé z představených technik. Hlavní myšlenka je směřována na přínos techniky nástroje Sono NT a Volume.
Optimalizovaná metodika umístění kaliperů pro ultrazvukové měření nuchální translucence
Kolářová, Dana ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na výzkum metod pro prvotrimestrální screening vrozených vývojových vad plodu. V literární rešerši jsou popsány ultrazvukové markery aneuploidie, algoritmus prvotrimestrálního screeningu a stručná charakteristika chromozomálních aberací diagnostikovatelných v I. trimestru těhotenství. Nuchální translucence je nejdůležitějším markerem aneuploidie v I. trimestru a práce se dále zabývá jejím měřením podle současně používané metodiky, která byla vytvořena Nadací fetální medicíny (FMF). Cílem je popsat limitace této metodiky a vysvětlit nepřesnosti, které vznikají v důsledku doporučení FMF. Největším nedostatkem této metodiky je vliv parametrů nastavovaných na ultrazvukovém přístroji před a během vlastního měření, proto je třeba vytvořit novou metodiku, která tímto nebude ovlivněna. Na základě znalosti vlivů jednotlivých parametrů je vytvořena nová metodika, která nezávisí na změně nastavení parametrů ultrazvuku. V závěru práce je provedena studie, která srovnává směrodatné odchylky výsledků měření podle obou metodik.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.